Literární web Sůvička

Jaroslav Vrchlický: Vánoce

Eva

HLAS ZVONŮ TÁHNE NAD ZÁVĚJÍ,
KDES V DÁLCE TIŠE ZANIKÁ.
DNES VŠECKY STRUNY V SRDCI ZNĚJÍ,
NEB MLADOST SE JICH DOTÝKÁ.

JAK STROM JEN POHNE HALUZEMI,
HNED STŘÁSÁ LEDNÉ KŘIŠŤÁLY,
RAMPOUCHY ZE STŘECH VISÍ K ZEMI
JAK VARHAN VELKÉ PÍŠŤALY.

ZEM JAK BY LILIEMI ZKVĚTLA,
KAM SNÍH PAD, TAM SE ZACHYTIL.
BŮH ÚSMĚV V TVÁŘÍCH, V OKNECH SVĚTLA,
A V NEBI HVĚZDY ROZSVÍTIL.

A STARÉ PÍSNĚ V DUŠI ZNĚJÍ
A S NIMI JDOU SNY JESLIČEK
KOL HLAVY MÉ, JAK ZE ZÁVĚJÍ
HLAS TRATÍCÍCH SE ROLNIČEK.

MŮJ DUCH ZAS TONE V BLAHA MOŘI,
VZDECH SRDCEM TÁHNE HLUBOCE,
A ZVONY ZNĚJÍ, SVĚTLA HOŘÍ –
Ó VÁNOCE! Ó VÁNOCE!

ze sbírky Co život dal, 1883

 

Zařazeno v kategorii Půjčovna myšlenek