Literární web Sůvička

Balada umírněného pijáka

Ajaja

 

Hlas přátel když Ti chybí

Je sklenka moku nahradí

Mok sklouzne jako hedvábí

A smutku cestu zahradí

Peříčkem v barvě holubí

Přivoláš štěstí nestálé

Jež jako lesní podhoubí

Pomůže Ti můj šibale

 

Tvá radost jak stůl prostřený

Poutníkům v čase nabízí

Laskavé zázemí – úkryt vnořený

V záhyby dovádivých vizí

Bezpečnou ochranu před krizí

Jen přátelství neokázalé

Jež se nepodbízí

Pomůže Ti můj šibale

 

Kéž máme vždy co pít

A hojnost přátel kol sebe

S nimi  pak můžeme jít

Třeba i do sebe

Sám se sebou i bez sebe

Tak zvedněme svoje prdele

To přání podobno je modlitbě

Pomůže Ti můj šibale

 

Tož chop se číše a pij

A přiber svoje přátele

Jim rovněž číši nalij

Pomůže Ti můj šibale

Zařazeno v kategorii Poezie, Výtvarno, foto

Počet komentářů na “Balada umírněného pijáka” - 5

Shimmir   (7. 1. 2016 (17:50))

Máme zřejmě společnou slabost, Ájo!;-)


Ajaja   (7. 1. 2016 (8:14))

Ano, bylo to na zadání veršotepárny a výběru slov nešlo odolat


Shimmir   (28. 8. 2015 (16:19))

To jsi psala do veršotepárny, Ájo? Já to nestihl odeslat, měl jsem noťas v opravě. Ale dám to aspoň mimo soutěž třeba do té naší skupiny. Taky jsem neodolal té kombinaci slov: hlas, sklenka, stůl prdel, štěstí...:-)


Eva   (27. 8. 2015 (18:06))

Báseň s psychoterapeutickým účinkem - hned mám lepší náladu. Doufám, že obrázek neznačí cestu do pekel.


Eva   (27. 8. 2015 (18:04))

Pití o samotě nepomůže Ti můj šibale, však s přáteli chop se sklenky vesele.