Literární web Sůvička
Nechávám se aspoň ostříhat…
Shimmir
Špičkami prstů dotkla ses mé skráně,
žel, pro tebe jsem jenom cizí chlap,
stříbřitou kštici krátíš odhodlaně
a já jsem za to, věř mi, velmi rád.
žel, pro tebe jsem jenom cizí chlap,
stříbřitou kštici krátíš odhodlaně
a já jsem za to, věř mi, velmi rád.
Čas od času já navštívím tvůj salón,
aby zas prokouk jeden starý kmet,
zatáhnout zkouším bříška svého balón,
jsi krásná tak, že s chutí bych tě sved!
Že ale vím, co sluší se a patří,
o touze své já nechám si jen zdát,
prstíky tvé se s mými vlasy bratří,
tak nechávám se aspoň ostříhat…
Počet komentářů na “Nechávám se aspoň ostříhat…” - 3
Shimmir (10. 10. 2016 (0:23))
Mimochodem, mám tu pár kousků, které by se ti mohli líbit, např. Planeš jak svíce v chrámu páně...:-) (Konec reklamy).
Shimmir (10. 10. 2016 (0:16))
Díky Evi! Jsem rád, že to tak na Tebe působí. Znáš to: Trocha empírie, trocha fantazie a kousek toho veršotepeckého talentu...:-P
Eva (8. 10. 2016 (17:33))
To je šťastná kadeřnice! Je to tak "živé", že bych řekla, že opisuješ vlastní zážitek. Já to přesunu do Nej, protože báseň je napsána s lehkostí, na nic nehraje, je vtipná a zaujme.