Literární web Sůvička
Hamburk II – Kostel svatého Michaela (Hauptkirche St. Michaelis)
Eva
Z Reeperbahn jsme s Katkou pomalu došly ke Kostelu svatého Michaela (Hauptkirche St. Michaelis), kterému obyvatelé Hamburku lidově přezdívají Michel. Michel je jedním z pěti hlavních evangelicko-luteránských kostelů v Hamburku. V minulosti byl symbolem hanzovního města pro lodní dopravu po Labi. Tato barokní kráska je dominantou města a její zlaté hodiny září do všech jeho koutů.
Michel je duchovním centrem Hamburku-Neustadtu pro více než 3 500 lidí evangelicko-luteránského vyznání v této části města. Je otevřen všem lidem jako místo modlitby nebo místo konání různých hudebních a přednáškových akcí.
Kostel je pojmenován po archandělu Michaelovi, který v podobě obří bronzové sochy nad hlavním portálem vítězí nad Satanem.
Věž Michela je vysoká přes 132 metrů a je to druhá nejvyšší kostelní věž v Hamburku (první je na kostelu sv. Mikuláše). Dříve sloužila jako orientační bod pro lodě plující po Labi do Hamburku. Ve výšce 83 metrů se nachází věžní plošina, která skýtá široký výhled na město. Dostanete se na ni po 452 schodech nebo po 52 schodech pěšky z výtahové haly v 1. patře. Na vrcholu věže jsou instalovány webové kamery. Od roku 2016 žije ve věži několik včelstev.
Věžní hodiny jsou s průměrem osmi metrů největší svého druhu v Německu. Vyrobila je štrasburská firma Ungerer, kterou vlastní dědeček známého grafika Tomiho Ungerera. Do provozu byly uvedeny v roce 1911, na elektrický provoz byly přestavěny v roce 1964 a od roku 1994 jsou řízeny rádiem. Velká ručička je dlouhá 4,91 metru a malá 3,65 metru. Každá z těchto ručiček váží 130 kilogramů a je pokryta plátkovým zlatem – stejně jako okolní čísla.
Kostelík, tzv. Malý Michel, který byl postaven kolem roku 1600 ještě mimo městské hradby, se brzy stal díky rostoucímu počtu obyvatel příliš malým. První podobu kostela na současném místě postavili v letech 1647 až 1669 Peter Marquard a Christoph Corbinus, který během stavby zemřel. Tato budova již stála uvnitř nových městských hradeb. Tento kostel byl zničen úderem blesku v březnu roku 1750. V roce 1751 byl položen základní kámen pro druhý Kostel sv. Michaela. Nový Michel byl slavnostně vysvěcen 19. října 1762 oratoriem Vrať se, Pane, k davu tisíců v Izraeli hudebního skladatele Georga Philippa Telemanna. Dokončen byl až stavbou věže roku 1786.
V roce 1802 Johann Friedrich Benzenberg úspěšně použil věž pro pokusy s pádem, aby demonstroval rotaci Země, čímž předběhl Léona Foucaulta se svým slavným experimentem s kyvadlem o téměř 50 let. V letech 1905 až 1906 byl na Karpfangerstrasse postaven luteránský kostel jako pobočka svatého Michaela. Založení a provoz kostela úzce souvisely s mořeplavbou a námořníky. V roce 1943 byl tento kostel zničen bombardováním a nikdy nebyl obnoven.
V červenci 1906 vypukl ve věži Michaela požár při pájení poškozených měděných plátů na opláštění věže: pokrývači pod měděný plát strčili dehtovou lepenku a ta se vzňala. Věžnímu hlídači Carlu Beurlemu se pomocí Morseových signálů podařilo zalarmovat hasiče na hlavním nádraží na Schweinmarktu. Ale kostel se nepodařilo zachránit. Hořící části věže a hodinové ručičky spadly na hlavní loď, která do základů vyhořela.
O typu rekonstrukce třetího kostela se vedly bouřlivé diskuse. Mnozí se vyslovovali proti rekonstrukci, mnozí byli jejími zastánci. Nakonec s ohledem na důležitost sv. Michaela a přání obyvatel byl kostel obnoven do své původní vnější podoby, ale s ohnivzdornější konstrukcí z oceli a betonu namísto předchozí dřevěné konstrukce. Stavební práce trvaly šest let. Michel byl znovu otevřen 19. října 1912.
Během druhé světové války bylo celé okolí těžce poškozeno nálety spojeneckých bombardérů (operace Gomora), přičemž samotný kostel zůstal zpočátku téměř nepoškozen. Až v letech 1944 a 1945 byla zasažena hlavní loď. Zápalné bomby pronikly střechou kostela a zničily lavice, varhany a velkou část vnitřního prostoru. Škody byly do roku 1952 odstraněny a kostel byl znovu vysvěcen 19. října 1952. Křtitelnice a boží schrána z roku 1763 se dochovaly a jsou vystaveny v interiéru kostela. Od roku 1983 je kostel neustále renovován.
Interiér kostela jsem si podrobně prohlédla, ale nefotila, jednak tam je jako ve většině kostelů přeškrtnutý foťák s bleskem, jednak mi to mezi tolika lidmi připadalo nevhodné. Tak aspoň letmé foto od hlavního vchodu pod archandělem:
Vchodové dveře pod archandělem jsou nádherně vyřezávané:
Před kostelem stojí socha Martina Luthera, zakladatele luteránské církve.
Kostel je obrovský a jako u většiny katedrál, kostelů a chrámů kompletní budovu lze zachytit jen z dronu. Michel má 10 vchodů, což je fascinující. Jsou očíslované, vchody č. 4 a 8 jsou podstatně honosnější. Podařilo se mi nafotit je všechny a začínám hlavním portálem (vchodem) pod archandělem Michaelem.
