Literární web Sůvička
Pondělní dýchánky
debbi
Mám na hřbitově čtyři hroby,
chodím tam každé pondělí
a tiše mluvím ke svým mrtvým,
aby to také věděli.
Že čekám svoje druhé dítě,
že Tomáš utek od ženy,
že ten co krade, kudy chodí,
nebude nikdy souzený.
Je tady zvláštní atmosféra,
voní tu zvadlé lilie…
Jen tady tě zas slyším, mami –
co Karel, dítě? Nepije?
Zařazeno v kategorii PoeziePočet komentářů na “Pondělní dýchánky” - 1
Eva (15. 1. 2011 (16:02))
Je to ze hřbitova a přitom na mě nepadá tíseň či smutek, ale spíše naopak - klid a pohoda. Moc hezké.