Literární web Sůvička
Balada umírněného pijáka
Ajaja
Hlas přátel když Ti chybí
Je sklenka moku nahradí
Mok sklouzne jako hedvábí
A smutku cestu zahradí
Peříčkem v barvě holubí
Přivoláš štěstí nestálé
Jež jako lesní podhoubí
Pomůže Ti můj šibale
Tvá radost jak stůl prostřený
Poutníkům v čase nabízí
Laskavé zázemí – úkryt vnořený
V záhyby dovádivých vizí
Bezpečnou ochranu před krizí
Jen přátelství neokázalé
Jež se nepodbízí
Pomůže Ti můj šibale
Kéž máme vždy co pít
A hojnost přátel kol sebe
S nimi pak můžeme jít
Třeba i do sebe
Sám se sebou i bez sebe
Tak zvedněme svoje prdele
To přání podobno je modlitbě
Pomůže Ti můj šibale
Tož chop se číše a pij
A přiber svoje přátele
Jim rovněž číši nalij
Pomůže Ti můj šibale
Zařazeno v kategorii Poezie, Výtvarno, fotoPočet komentářů na “Balada umírněného pijáka” - 5
Shimmir (7. 1. 2016 (17:50))
Máme zřejmě společnou slabost, Ájo!;-)
Ajaja (7. 1. 2016 (8:14))
Ano, bylo to na zadání veršotepárny a výběru slov nešlo odolat
Shimmir (28. 8. 2015 (16:19))
To jsi psala do veršotepárny, Ájo? Já to nestihl odeslat, měl jsem noťas v opravě. Ale dám to aspoň mimo soutěž třeba do té naší skupiny. Taky jsem neodolal té kombinaci slov: hlas, sklenka, stůl prdel, štěstí...:-)
Eva (27. 8. 2015 (18:06))
Báseň s psychoterapeutickým účinkem - hned mám lepší náladu. Doufám, že obrázek neznačí cestu do pekel.
Eva (27. 8. 2015 (18:04))
Pití o samotě nepomůže Ti můj šibale, však s přáteli chop se sklenky vesele.