Literární web Sůvička

Barbara Larriva: Poppy

Renata Petrickova

Podtitul této knihy zní „Příběh lásky a odpuštění“. Téma není nikterak ojedinělé, ale je zpracované velmi něžným, snivým a příjemným způsobem. Autorka má jistě všechny předpoklady pro to, aby se její tvorba stala úspěšnou a hlavně – má svůj osobitý styl. Barbara Larriva pochází z New Yorku, ale usadila se v Arizoně, kde založila a vede útulek pro opuštěné kočky. Ve volném čase se věnuje právě psaní knih a nutno říci, že jí to opravdu jde.

V její duši je moudrost a láska, a hlavně jakási touha předat to vše dál. Stejně jako dává lásku těm opuštěným kočkám, snaží se i v této knize zažehnout plamínek odpuštění všem, kteří někdy sešli z cesty ve svých mezilidských vztazích. Příběh Allegry je možná chvílemi neuvěřitelný a snivý, ale pro pochopení síly odpuštění je naprosto ideální.

Stejně tak vám z knihy v duši zůstanou jednotlivé části… třeba tato mě velmi zaujala, o tom, jak stáří přijde vlastně přes noc….

„Stáří nepřichází postupně, uvažovala dál. Jednoho dne se  zkrátka probudíte a ze zrcadla se na vás dívá cizí tvář. Důvěrně známá, ale přesto jiná. A vy se divíte, jak přes noc mohlo dojít k tak šokující změně. A pak truchlíte nad ztrátou svého mládí, pláčete nad chybami, kterých jste se dopustili, a snažíte se vyjednávat s Bohem, který buď neexistuje, nebo neslyší.

Co to řekl Seneca? „Není nic horšího, než když starý muž nemá žádný důkaz, že žil, kromě svých let.“ A pro ženy to platí dvojnásob, pomyslela si Allegra hořce.“

A i když se zdá, že slavná herečka za sebou nechala nezanedbatelné stopy, tady velmi okatě platí, že světská sláva je jen polní tráva. Alespoň pro její stárnoucí duši.  Tváří v tvář smrti si uvědomuje jiný úhel pohledu své bolesti, kterou zažila poté, co ztratila muže, jehož milovala. A poté zavrhla i syna… A alespoň k němu se bude chtít opět vrátit prostřednictvím velmi nečekané společnice. Příběh vyniká úžasným uměním vystihnout pocity, vjemy zvenčí, barvitě popisuje okolí staré ženy i její vnitřní pochody. Někdy máte pocit, že se ztrácíte, že celý text čtete v napůl omámeném stavu… a nakonec ta dívka s rudými vlasy a šedivýma očima se stává tím, nad čím dojetím spočine vaše oko…

Ale nebudu z děje víc prozrazovat, snad jen tolik, že chcete-li se chvíli vznášet na obláčku lehké až snivé duchovní načechranosti, pak je tato kniha tou pravou. Odnesete si z ní jako čtenář nejspíš jen lehký pocit, hlubokou touhu po smíření s někým, s kým se třeba už delší dobu nevidíte. Anebo to pro vás bude jen nádherný příběh, poskládaný z nití fantazie ženy, která svůj život zasvětila kočičkám, které už nikdo nechtěl a odložil je.

Je to na Vásl

Anotace knihy:

Stárnoucí hollywoodská hvězda Allegra Alexanderová přichází do nemocnice vyslechnout neúprosný ortel lékařů: nádor v pokročilém stádiu a jen několik měsíců života… slavné a bohaté herečce uvyklé na hýčkání muži i fanoušky, se hroutí svět – ale zároveň si přeje jediné: konečně „opravdu“ zemřít. Vnitřně zemřela po tragických událostech ve své rodině už před mnoha lety…

Allegru začne ale po několika dnech v nemocnici navštěvovat neznámá malá dívka: nikdo ji dosud neviděl, nikdo neví, odkud přišla. Je to záhada, objevuje se nečekaně, zato však v pravou chvíli. Pomalu začíná nemocnou Allegru vracet do života, dodává jí energii a naději… Celý svůj složitý a dlouhý život začíná nahlížet v úplně jiném světle a stanou se i další nepředvídané věci a vše do sebe zapadá…

Svižně napsaná kouzelná knížka o síle naděje a lásky, která se čte jedním dechem, má na čtenáře doslova terapeutický účinek – a překvapí velmi neočekávaným vyústěním.

Vydalo nakladatelství Synergie Publishing SE, 2014, www.synergiepublishing.com

 

Zařazeno v kategorii Knihy, recenze, Postřehy

Počet komentářů na “Barbara Larriva: Poppy” - 1

Eva   (28. 10. 2014 (12:50))

Téma je určitě atraktivní. A moc se mi líbí obálka.