Literární web Sůvička

Čas voněl touhou

Shimmir

Čas voněl touhou, láska nabízela
polibky na rtech kolemjdoucích žen,
pohledů žár i jejich svůdná těla
vnímal jsem a byl jimi okouzlen.

Já hříšnou myšlenku snad pojal sterou
tváří v tvář výzvě bujných ženských vnad,
jak ale vyřešit otázku: Kterou
z těch mnoha krásek měl bych milovat?

Bylo by skvělé v něžnou náruč padnout,
aniž bych stal se její kořistí,
uvěřit v cit, který nebude vadnout,
až k brance slastí klíč mi zajistí…

Ze všeho, co prý věčným býti zdá se,
má právě láska ten nejkratší děj,
věčně chtěl bych se kořit stejné kráse,
leč nejsem světec, ani čaroděj…

Zařazeno v kategorii Poezie

Počet komentářů na “Čas voněl touhou” - 4

Shimmir   (16. 10. 2013 (17:19))

Díky, Peggy! Snažím se sem zatím dávat jen písňové texty. Ono se lépe skládá, když si něco broukáš! Líp se drží rytmus i bez počítání slabik...;o)


Peggy   (15. 10. 2013 (18:10))

Moc pěkné! :-)


Shimmir   (15. 10. 2013 (15:57))

Díky, Evi! Když ona suvicka zní taky romanticky. Tak se snažím držet krok i když kromě Tebe to stejně asi nikdo nečte. Snažím se sem dávat svá veselejší dílka, aby po mně aspoň zůstala světlá památka..Třeba mne někdo in memoriam objeví...;o(


Eva   (9. 10. 2013 (16:58))

Ty jsi nenapravitelnej romantik!:-))). Ale to je dobře, svět je pak hezčí. Báseň z ranku "trubadúrských", i jazyk takový, pěkné, příjemné čtení.