Literární web Sůvička

Doma

Ajaja

 

Doma  – jak prosté

Doma – i posté

Ten obraz vidím před sebou

Krajinu srdce mého odvěkou

Jen tam jsem JÁ

A nic mi neschází

Jen tam jsem JÁ

Když slunce vychází

Hladíce mou duši

Netušíc

Že bez nich

Nejsem nic

Zařazeno v kategorii Poezie

Počet komentářů na “Doma” - 3

Ajaja   (3. 6. 2013 (12:07))

Díky. Ano, vždy je koutek světa, kde jsme raději než jinde... A přátelé, možná že tento koutek světa i poznáváte - je to na Sedlčansku. Já k němu sice nemám kořeny, ale vždy, když jedu okolo, uchvátí mě jeho malebnost a tak neodolám a fotím... Náš řidič už sám dělá "fotostop" ;-)


Eva   (3. 6. 2013 (10:28))

Krajinu svého srdce máme vrytou napořád. Pěkné nostalgické povzdechnutí (či nadechnutí?).


Miflonides   (3. 6. 2013 (6:32))

Hezké - a upřímné. Už podle té fotky.