Literární web Sůvička
Honza a kouzelné triko
Shimmir
Sbalil si Honza do ubrousku
na cestu buchty máminy,
zamával ještě Růže Rousků
a šel do dálné ciziny.
Kde se vzal, náhle tady sedí
stařeček s tváří pohublou,
vlasy prokvetlé sytou šedí
a oči smutné jak psí jsou.
"Honzíčku, dej mi aspoň kousek,
já nejedl jsem snad pět dní!"
Cpát přestal se, sáh pro ubrousek,
v něm už jen buchta poslední!
Srdce se se soucitem sbratří,
dědovi buchtu nabídne,
když sní ji, tak mládenec spatří,
plamen, jenž v oku zažehne.
" Obstál jsi, chlapče, v zkoušce skvěle,
tady kouzelné triko máš,
v něm zneviditelníš se cele,
kéž užíváš jej rozumně!
Zařazeno v kategorii Poezie
Počet komentářů na “Honza a kouzelné triko” - 2
Shimmir (11. 10. 2022 (22:24))
Evičko,díky! Bylo to zase veršované drabblátko na zadaná slova: triko*ubrousek*soucit*psí*cpát (se). A jak je v posledním čase mým zvykem, dal jsem tomu i zpěvnou formu. Růža Rousků mi hezky zněla a chasník, co razí do světa, je už dost starý, aby se poohlížel po děvčatech!
Eva (10. 6. 2022 (14:16))
Růža Rousků mě dostala:-)))) Vtipné a originální.