Literární web Sůvička
Moje žena (variace na Skácela)
debbi
V každém lidském žití,
i v tom nejnuznějším,
v každé lidské schránce
všechno má svou cenu.
Něco víc
a jiné trochu méně.
Věřte tomu,
vím, co vám tu říkám,
já své šaty často nepřeslíkám.
Říkejte to ale mojí drahé ženě…
Zařazeno v kategorii PoeziePočet komentářů na “Moje žena (variace na Skácela)” - 4
Eva (18. 7. 2011 (12:46))
no a co? vadí to? ... a vůbec, jestli jsou starobylejší než před sto lety, tak to také může připomínat shakespearovské sonety, což je pro tebe pocta:-)))...
debbi (17. 7. 2011 (18:39))
:-) děvčata, díky. "Vyprovokoval" mě Poustevník na Saspi. Ohodnotil můj sonet za "starobylejší, než sonety napsané před více než sto lety" a že si mám vzít za vzor Skácela. Já mám Skácela moc ráda, ale "plást" se mu do díla mi připadá za "nevhodné mojí malosti" :-) Ovšem, tentokrát jsem svoje přesvědčení porušila :-)
Agin (17. 7. 2011 (18:27))
Úplně nová debbi....a tenhle styl ti sluší docela hodně
Eva (17. 7. 2011 (17:46))
to se ti povedlo...skácelovská klasika s filosofickým podtextem a vtipným vyústěním...jsem ráda, žes dala něco na "veselou notu"...