Literární web Sůvička

Na sebe nasrán

hledač

v setmělém dvorku vyjí stesky

nedbale uvázané k plotu… 

v praskotu jeté gramodesky

sám sobě laju do kokotů

 

jediná hvězda, co mi zbyla,

je plakát coury z šoubyznysu –

co taky čekat od debila,

který se zdržel mimo mísu

 

po zimě necítím se jaře –

Život mě zadní dírou prstí…

zavýjím steskem do polštáře,

ochablé péro pevně v hrsti…

 

Zařazeno v kategorii Poezie, Postřehy

Počet komentářů na “Na sebe nasrán” - 2

hledač   (7. 9. 2017 (19:00))

já tu tedy nic k smíchu nevidím, ale co ty vlastně můžeš vědět o zranitelné mužské duši... :-((( kecám, prostě mě to psaní baví :-D a děkuju.


Eva   (7. 9. 2017 (14:27))

Jsem nadšena a válím se smíchy. Opravdu máš mimořádný smysl pro humor skloubený s talentem. Přesunuji na titul a do Nej.