Literární web Sůvička

Neposlaný dopis

Tudy

Píši vám, potají, písmena se jen míhají

Píši vám, jak krásná jste, Štíhlá, mladá,

Vaše tvary jsou čisté, vyvážené, jste jak nádoba ze skla

Křehká, krásná, čistých tvarů, potěšení pro oko,

Až ztrácím odvahu, přistoupit a říci vám, jak vás obdivuji.

Za pár let jsem vás opět potkal. Stále krásnou, vzdálenou,

Ladných pohybů, šla jste ránem a já měl dojem, že tančí víla

Krásná, vzdálená, křehká, stvořená k obdivu

A já zase ztratil odvahu říci vám o prvním dopisu.

Další léta uplynula, zase jste tu byla

Vaše krása neuvadla, naopak s roky se prohloubila

V očích se smějí jiskry, jejich pohled klouže kolem

A vnímá svět jako krásu, jste nádoba ze skla, čistých tvarů

Naplněná až ke kraji prožitky let minulých-má krásko

Roky se ke konci chýlí, já vídám vás stále s obdivem

Stále bez odvahy dát vám svůj dopis

Filigrán vrásek kol očí,skládá se do vějířků při vašem úsměvu

Vlasy vám zbělely, krok se zpomalil, však ladnost zůstala

A já stále jen píši svůj dopis o vaší kráse a stále nemám odvahu

Jste můj sen, jste má víla-a já váš zbabělec, co se jen dívá . (2.7.2013)

Zařazeno v kategorii Poezie

Tudy (3. 7. 2013 (18:24))

Jj, jen si to jeden neuvědomí(a o tom podvědomí je) :-))

Eva (3. 7. 2013 (17:35))

To je podvědomé:-)))

Tudy (3. 7. 2013 (17:23))

Ani jsem si na něj sice nevzpoměla, ale teď, když jsi mi ho připoměla, kdo ví, zda se tam něco nepromítlo?

Eva (3. 7. 2013 (9:47))

Že by inspirace Oněginem?

Tudy (2. 7. 2013 (20:33))

To byla jen taková rychlovka na jeden nápadík

Ajaja (2. 7. 2013 (20:06))

Parádní kousek

Pro vložení komentáře je třeba být přihlášen/a