Literární web Sůvička

Šlápoty

P.F.Zarken

 

Šlápoty v písku

a hlíně bahnité.

Na chodníku ze žuly tesaném,

co jako mozaika,

jenž má svůj tvar

a mnoho stínů,

ač se zdá někdy neforemná.

 

Šlápoty na dráze,

po které běžec uhání,

tu bez dechu,

a jindy svižně, rytmicky.

Koho chce dohonit?

Nejspíš sám sebe…

 

Šlápoty v ovzduší,

které nám doba přinesla.

Kovoví ptáci

rozrážejí tu nicotu,

hroutící se do neznámých,

zakřivených prostorů.

 

Šlápoty v našich duších,

jež vyryla bota,

okutá zlobou a bezohledností,

laxním přístupem k utrpení těch,

co se nemohou bránit.

 

Ty šlápoty s námi půjdou

až za práh života,

a ještě mnohem dál.

 

 

Zařazeno v kategorii Poezie

Počet komentářů na “Šlápoty” - 2

P.F.Zarken   (14. 11. 2011 (21:29))

Ta poslední věta v komentáři je úplně přesná. Díky Ti a hezký večer***


Eva   (14. 11. 2011 (21:17))

Symbolika šlápot se mi líbí,řekla bych, že je to taková malá rekapitulace lidského bytí, ovšem v tom nebytí tomu moc nerozumím. Jak s námi mohou jít až za práh života? To by znamenalo posmrtnou existenci.