Literární web Sůvička
Umírající
Katka
posléze srdce trhat černice
v ocúnech ustrašených vršků krup
tympány od pěny skorovečernice
v klíčích pozvolna okružovat rmut cink cink zazvonily dávnými
nezapomněli ve spojení napojit
ve frontě budníků a světlých míst srdce
v štěpu borky kůže zatnutá sekyrka
či skrývka pole v průsvitu trhlin vinný list
zádumčivost půle slepic pírka
zahnali zpověď v nachu kostela bim bam svolávání přítomných
po štěku psa poznáš klec souseda
co strká v ploty oka teplou noc
vrhá okr rukou a bělmo zřítelnic do šera
na pomoc mlíčí pampelišek kopřiv a pane co vy já teď nahlas opírám se o žebřík
s třemi vylomenými zuby
sténám blíž ke kmenu
steklou černočernou hlínu
z potoka u břehu jívy okrouhlí
a mandloň přibitou k blínu
na štědrovečerní večeři přivírám
co víčka nebolí
ve mně zůstává ta pachuť prázdné židle
trosečníky ticha v kotli upéct
se vlny krusty přelévají přelévají
kde šeptají šeptají
v lavicích společnost
hledají
tudy pane je to blíž k vyslechnutí
tady je místo pane
Zařazeno v kategorii Ostatní literatura, PoeziePočet komentářů na “Umírající” - 2
Katka (31. 10. 2012 (16:15))
Nejde mi to upravit, je to rozházený jako zrno slepicím..
Eva (24. 10. 2012 (19:58))
Ty jo, to musím nechat "uležet". Z této i předchozí básně pociťuji nějaké dramatické životní změny, jakoby ses chtěla "vypsat". Ještě se sem vrátím, protože to chce číst vícekrát. Ale první dojem, to je tedy něco.