Literární web Sůvička
Unikání
debbi
Své dlaně, trsy jeřabiny
na ňadrech mých nech spočinout.
Jsi stále stejný… přesto jiný…
Nechám se lapit do tvých pout.
Jen objímej mě do závrati
ať už to je či není hřích.
Až se z mých očí smutek ztratí
a já se celá schovám v tvých.
A neptej se, kde jsem se vzala
a kam se ztrácím po ránu.
Tohle je radost, jedna z mála
kdy mizím smrti ze chřtánu…
Zařazeno v kategorii PoeziePočet komentářů na “Unikání” - 5
Anna (28. 6. 2010 (4:47))
Všimla jsem si - jsem ráda, že Ti to sedlo.
debbi (26. 6. 2010 (8:46))
Upraveno, díky :-)
Anna (26. 6. 2010 (7:12))
Jasně ,-)
debbi (26. 6. 2010 (7:08))
:-) no jo...to je fakt lepší. Mohu to použít?
Anna (26. 6. 2010 (1:27))
Dobrá jako vždy, jen u verše "Jsi stále stejný… stále jiný…" bych to druhé "stále" nahradila (přesto jiný...?)