Literární web Sůvička

Už houstne hlen…

Shimmir

Už houstne hlen a teplota mi stoupá,
v hlavě snad sekeru mám zaseklou,
matička Země pode mnou se houpá,
kadaver můj již brzy seberou…

 

Klouby mne bolí, před očima tmí se,
nevidím již na páně Flégrův graf,
ač hrůzné věci o coroně ví se,
dál doufám, že zas budu zcela zdráv.

 

Vytáhnu roušku tam, kde je to třeba,
s hygienou si rychle potykám,
vodu si dám a posolím si chleba,
pak vírou svou se dál hvězd dotýkám…

Zařazeno v kategorii Poezie

Počet komentářů na “Už houstne hlen…” - 2

Shimmir   (28. 10. 2020 (20:51))

Nene, Evi! Nemám to, jen jsem zpracoval, co jsem četl o příznacích atak... Ale má to syn i se snachou. Přitáhl to z práce. Tak snad budou brzy o.k.(. ❛ ᴗ ❛.)


Eva   (28. 10. 2020 (19:31))

Název básně je tedy něco:-))))... předpokládám, že je to psáno z pohledu nemocného... no nevím, co k tomu dodat, jen, že přeji brzké uzdravení