Literární web Sůvička
V údolí se mlhy válí…
Shimmir
V údolí se mlhy válí
a tramp pod širákem též,
pak se slunce vykutálí,
ptá se: Kdypak už vstaneš?
Je třeba okusit dálku
podrážkou svých pevných bot,
svádět zas s únavou válku,
pod košilí cítit pot.
Setřít rosu na kolejích,
by po ní nesklouzl vlak,
slyšet, jak ptáčkové pějí
a zpívat si zrovna tak.
Velebit přírody krásu
ve verších či prózou jen,
obdivovat plnost klasů,
něžný květ i prima den.
Užívat si radost z bytí,
splínům nedat naději,
komu slunce v duši svítí,
toho má svět raději…
Počet komentářů na “V údolí se mlhy válí…” - 4
Shimmir (24. 9. 2015 (16:43))
No, já to slyšel v originálu...Ano, podobně na mne působí různé varianty Montgomery...:-)
Eva (21. 9. 2015 (17:11))
Moje hodnocení je zřejmě ovlivněné tím, že nesnáším Rosu na kolejích... a to je ovlivněné tím, že většině interpretů této písně jsem měla chuť rozšlápnout kytaru:-))))) ... málokdo to umí zahrát civilně bez té pitomé "procítěné manýry"...
Shimmir (17. 9. 2015 (21:29))
To jsem jen kdesi zahlédl obrázek toho trampa a přezpívával jsem si pak staré dobré trampské písně, které sice jsou o věcech notoricky známých a tisíckrát slyšených, jenže stejně člověka stále dovedou jako mantry dostat do určité nálady, často nostalgické, jindy zase probudí i veselejší pocity. Tak jsem si jen tak broukal a napadlo mne tohle! Netvrdím, že je to něco nového a objevného, nejspíš v tom objevíš i stopy písní, které mám rád a tak mne samozřejmě ovlivnily...:-)
Eva (11. 9. 2015 (19:47))
mně tohle přijde jako mnohokrát slyšené, taková všehochuť a nic vlastního...