Literární web Sůvička
Zlořečená
P.F.Zarken
Klube se na povrch jak houba z podlahy,
a tváří se jako nejkrásnější květ,
který svým věrným vše dobré slibuje.
S úsměvem obdarovává a dává hlavně sebe.
I nebe slíbí, ač ví, že lže jak sama prolhanost.
Rozjásaná, mnohými milovaná, růžolící děvka.
Staví se na zadní, stále ještě svůdná je.
Muže, jinochy, ale i ženy k sobě láká.
Vše se jí hodí – i zlato ústy rozdává.
Perly, nejvzácnější dary mořských víl,
po hrstech bere a jimi se ověnčuje.
Ze všeho nejvíc své domnělé kráse se věnuje.
A ještě pěkná, muže laskající děvka.
Stojí jak nejpyšnější brána bran.
Proč by jí vadilo, že odpůrci se válejí
po celodenní dřině s uťatými údy?
Krev teče ze všech stran, rumělka i purpur.
Bubny stále bijí do zteče,
a nešťastný není jenom ten, kdo neuteče.
Ale kam? Všude je zpupná, rozevlátá děvka.
Zakolísala, ale znovu drápy zatíná.
Nechce se vzdát, má ráda jenom sebe.
Z dětí staví neprůlomné hradby…,
a mnozí se děsí, co bude dál.
Kdo má pravdu? Kdo má právo rozhodovat,
zda ty děti budou mít šanci žít?!
A nad tím kraluje smyslná, zmalovaná děvka.
Padá na zem celá zkrvavená.
Zmítá se pod ranami po zásluze,
pod lidskou pěstí, které chce se žít.
Korneti troubí, troubí naději,
a jejich hlas se nese po rozervaném kraji.
Kdo přežije? Kdo v tom lomozu zvítězí?!
Ve změti krve a dýmu zmítá se unavená děvka.
Opět se vzpíná, krutá a zlá.
S veškerou silou, kterou ještě má,
vznáší se nad městy a hlavy utíná.
Zápachem zkažené krve sama se zalyká.
A bubny šíří tu zprávu prokletí,
že osud vydá lidi na pospas.
Napůl roztrhaná, pyšná, sotva dýchající děvka.
Někdo se na to shůry nemůže dál dívat.
Zní poslední kovu řinčení,
a zbytky nářků – – – bolestný sten.
Jazýčky vah se vychýlily,
a kdo měl včera strach, nyní vítězí.
Ve vlastním bahně válí se,
nikomu nepotřebná, proklínaná, zohavená děvka.
Po dlouhé noci přijde jitro,
a mladé slunce začne hojit miliony ran.
Zařazeno v kategorii Poezie
Počet komentářů na “Zlořečená” - 4
P.F.Zarken (7. 10. 2010 (20:52))
Vím, Evi, že je to báseň v próze, a tato kategorie se mi zdála přijatelnější. S tím středem máš pravdu. Díky Ti za moc dobré komentáře***
Eva (7. 10. 2010 (18:56))
jo a nechala bych zarovnání na střed, vypadá to dobře..
Eva (7. 10. 2010 (18:55))
je to spíše báseň v próze.. úžasně sugestivní a dynamická ... květnatý, bohatý jazyk ... líbí se mi moc.. obsahově velmi mnohovrstevná, neboť by to mohla být středověká píseň trubadúrů anebo moderní balada anebo hit pankáčský kapely.... a mladé slunce začne hojit miliony ran - skvělý závěr....
P.F.Zarken (7. 10. 2010 (18:25))
Chtěl jsem to zarovnat k levému okraji. Možná jsem něco špatně klikl.