Literární web Sůvička
Lissy Götz: … a na konci je svoboda
Renata Petrickova
Slyšeli jste už někdy o programování mysli pomocí přepisu našich reflexivních reakcí? Pokud je váš život založen na strachu, úzkosti, víte, že máte prožité nějaké dětské trauma, pak tato kniha může být zajímavým pomocníkem, který minimálně otevře nové formy myšlení. A možná vám i dokonale pomůže. A pokud budete nadšeni, ale potřebovat průvodce, v závěru knihy najdete i seznam terapeutů nebo workshopů, kteří se touto metodou se svými klienty zabývají.
Autorka je programátorka, která své znalosti informatiky velmi svěže překlopila do znalosti lidského ducha a myslí. Přeprogramujeme svůj vlastní kód, svůj mozek? Je to možné? Je tu funkční princip práce se synapsemi? Těmi, velmi jednoduše řečeno, cestičkami v naší hlavě, které jsou buď reflexivně nebo naučené vychované k tomu, aby nás vedly neomylně k určitým emocím či reakcím?
Dají se přepsat, pokud v nás například křik budí hrůzu, protože na nás bylo často křičeno, když jsme byli malí?
Smazat a místo toho udělat něco nového?
To je v tomto směru pro mne například revoluční. Většina terapií se zaobírá směrem kupředu, pochopením minulosti a ne do takové míry tím, jestli lze ty cestičky vymazat. ASP metoda je založena na tom, že než může vzniknout např. nový návyk, zvyk, je třeba vymazat ten starý, aby ten nový měl uvolněnou cestu.
Pochopíte své synapse, své přístupové cesty ke strachu, úzkosti, ale i motivaci a novým návykům.
Co toto přetnutí starých cest způsobí? Jedním z nejsilnějších účinků je zklidnění šílených vnitřních monologů, kritiků a sebedehonestace, například.
Autorka tvrdí, že když zpracujeme trauma, objeví se ryzost.
„V každodenním životě to znamená, že pokud pracujeme na svých blocích či blokacích a traumatech, jež jsme buď zdědili od svých předků, nebo získali v průběhu života, postupně tím umožňujeme našemu původnímu potenciálu, aby zazářil ve fyzickém těle. Pak propast mezi podvědomím a vědomou myslí buď zmizí, anebo se zmenší. Naše vědomí se tak postupně rozšíří. Jelikož si pak dokážeme uvědomit i to, co nám je nyní nevědomé, vzpomeneme si i na náš opravdový původ.“
V orientaci vám pomohou diagramy, které najdete na přebalu knihy, přičemž se dá říci, že to celé je dobrá metoda na pochopení svých traumat, na nalezení směru, kudy z nich ven…
A jak už potom bude cesta dlouhá, záleží na vás, vašich možnostech, okolnostech a tak dále. Ale ano,… pokud věříte na karmu, tímto se dle autorky dá zrušit karma.
Zajímavost nakonec
Jednou za zajímavostí, kterou si z knihy odnáším je vysvětlení jevu, který mne trápil řadu let. Neidentifikovatelné nepěkné pocity, úzkosti, v jisté části roku. Před prázdninami, v květnu, před Vánoci, na Štědrý den… víte, že tělo má paměť, vracející se symptomy mohou ukazovat na traumata, která jsme v tu dobu zažili a naše tělo si se znovu zažívajícími časy rozpomene.
Byl kolem pyl, vůně bezu a něco se stalo? Příští rok vám vůně bezu připomene to samé, byť třeba ne ten obraz a událost, ale pocitově se můžete cítit… nesví.
A to je třeba za mne velmi zajímavá věc, se kterou se dá již dál pracovat.
O autorce: Lissy Götz se narodila v roce 1963 v Ulmu. Je programátorkou a v roce 1999 absolvovala kurz komunikace se zvířaty a to ráda dělá příležitostně dodnes. Vzdělávala se v i v tématice schusslerových solí, po narození dětí šla na volnou nohu a dopolnila si další znalosti, až se dostala k ASP programování, o kterém je tato kniha. V roce 2010 založila Školu Alfy a začala vzdělávat své pokračovatele.
Vydalo nakladatelství Anch-Books, 2024, www.anch-books.eu
